Chardonnay

Odrůda pochází z Burgundska a pravděpodobně vznikla samovolným křížením (Pinot noir x Heunisch), jak bylo zjištěno genovou analýzou.
Původně se předpokládalo, že to je mutace Rulandského bílého (Pinot blanc), a proto se ve Francii označovala jako Pinot Chardonnay nebo Gamay blanc. V rakouském Štýrsku jako Morillon a v Německu a Alsasku jako Weißer Clevner. U nás se od nepaměti pěstovala ve smíšených výsadbách s Rulandským bílým. V současné době patří mezi módní bílé odrůdy a poskytuje nepochybně spolu se Sauvignonem a Ryzlinkem rýnským nejkvalitnější bílá vína na světě. Chardonnay je rozšířenou odrůdou po celé západní i východní Evropě.
Výraz vína se mění podle klimatických a půdních podmínek. V chladnějších klimazónách bývají sice vína plná, ale úzká a často mívají ocelovou kyselinu, na těžkých půdách minerální charakter a někdy zelené tóny ve vůni. K optimální zralosti takových vín dochází až po 8–10 létech. V chladnějších podmínkách je důležité volit jen ty nejlepší polohy, snížit sklizně, sklízet v pozdních termínech a volit vhodné klony. Takový typ vína bývá často využíván pro výrobu šumivých vín. Při usměrněné sklizni voní pak Chardonnay po zelených jablkách a při stárnutí přicházejí vůně akátů a hrušek, citronů a grapefruitů, medu a nakonec lískových oříšků. Při vinifikaci v barrique vystupuje aroma toustování.

Chardonnay z teplých klimazón mívá tropický charakter s vůní manga, smetany, banánů, ananasů, žlutého melounu a někdy medu i karamelu, případně toustování barrique. Taková vína stárnou rychleji a optimum jejich zralosti bývá dosaženo ve 3.–5. roce.

Pro kvalitu vín odrůdy Chardonnay je důležité, aby se vždy zpracovávaly hrozny dobře vyzrálé na suché víno s vyšším obsahem alkoholu. Zbytkový cukr víno nepříjemně rozšiřuje. Víno se hodí pro slavnostní příležitosti k pokrmům s bílým masem, ke smetanovým omáčkám, k paštikám a k plodům moře.